Ideální prostředí

V ohradě

Ohrada by měla být v každém případě dřěvěná (lze i se zavedeným elektrickým ohradníkem), tvořená svislími dřevěnými sloupky v rozestupech kolem dvou metrů od sebe, spojených dvěmi až třemi vodorovnými latěmi nad sebou. Spodní lať by měla být ve výšce 30 centimetrů nad zemí a horní kolem jednoho metru. Vrata musí být dostatečně velká, aby jimi mohl kůň bezpečně projít. Zamikání nesmí být příliš složité ani jednoduché, aby se je kůň nenaučil odemknout. V ohradě nesmí chybět ani uzavřený přístřešek, kde kůň najde útočiště před nevlídným počasím, horkem a dotěrným hmyzem. Střecha přístřešku nesmí být sklopená směrem ke vstupu, aby se před přístřeškem při dešti netvořila blátivá kaluž. 

V ohradě kůň musí mít i neustálý přístup k čerstvé vodě.

Nejlepší pastvinu v ohradě zajistí pravidelné sekání trávy. Mladá tráva totiš koním chutná nejvíce. Ideální řešení je přehrazení ohrady. Zatímco se koně pasou v jedné části, ve druhé nerušeně dorůstá nová tráva.

Ve stáji

Stáj, kde bude Váš čtyřnohý kamarát spokojen, by měla být dostatečne světlá, s velkým větracím otvorem. Mělo by zde být dostatečné osvětlení,  elektrická zásuvka a prostor pro různé potřeby ( kolečka, vidle, lopaty, seno, sláma, krmivo,...).

Dveře do boxu by měli být dostatečně velké, aby jimi kůň mohl pohodlně projít. Horní čás dveří by měla být snímatelná, aby se kůň mohl dívat ven. Ve stáji by měl mít neustálý přístup k čerstvé vodě. Nejlepším řešením je samočinné napajedlo. dospělý kůň vypije kolem padesáti litrů deně! V boxu nesmí chybět žlab na drcenou potravu. V boxumůže být i síť na seno. Seno alem stačí jen poházet na zem, v přírodě se koně také pasou ze země.